Daniel Kapča
344 stran
Vydáno vlastním nákladem
Tak jako mnozí recenzenti i já dostal možnost podívat se na
tuhle tajemnou knížku. Anotace i autorovo varování slibují nevídané: zvrhlý
sex, perverznosti všeho druhu, minimum morálky, zkažené lidské existence a
klub, kde je všechno možné, a když říkám že vše, myslím tím vážně vše. Natěšený
jsem se dal do čtení a byl jsem unešen. Alespoň ze začátku…
V tomhle světě se kvůli zmutovaným genům nerozkládají
lidské mrtvoly. Díky tomu se vyvinul nový umělecký (a životní) směr –
nekrotismus, který je inspirován mrtvými torzy a smrtí jako takovou. Bohužel se
mu autor věnoval jen na začátku knihy a později
ho nijak zvlášť nerozvíjel. Čekal jsem nějaké zvrhlé hrátky i v tomto
odvětví, hosti Panského klubu nicméně dávají přednost živému masu, takže z nekrotismu
uvidíme jen velmi málo.
Panský klub je brutální, plný sexu a násilí, které není
vůbec erotické, ale právě to se mi na knize líbilo nejvíc. Stránky jsem obracel
s téměř zvrácenou zvědavostí, co si tam autor přichystal tentokrát. A pak jako by
začal psát úplně jiný příběh. O lehkých děvách v bordelu.
S příchodem Lilian do klubu, tedy s jejím únosem,
šla brutálnost knihy do pozadí, a místo toho se Daniel začal věnovat víc postavám
a samotnému ději. Začínáme více poznávat obyvatele klubu, odhalovat jejich
myšlenky a touhy a s tím jde ruku v ruce i láska. Přesněji řečeno trojúhelník,
který mi absolutně nesedl. Nesedla by mi ani romance ve dvou, protože už podle
anotace by tady nic takového nemělo vůbec být. A ejhle: Lilian ještě nemá
dokončený ani výcvik a už řeší, jestli bude s dotyčným A nebo B.
Ze samotného výcviku na společnici si toho moc neodneseme,
kromě perverzní scény s Tlustým parchantem, strašákem neposlušných šlapek. Zhruba
v těchto místech začala kniha ztrácet mou pozornost… Vím, že není možno děj
napěchovat prasárnami od sklepa po půdu, ale vyměnit je za romantickou linku
á la Pretty Woman a osnování pomsty? Zkrátka jsem od téhle knihy čekal něco jiného.
Nejoblíbenější postavu mi byl zřejmě Gideon. Autor tolikrát naznačoval, že by si to mohl rozdat s chlapem, a já stále tak nějak doufal, jenže homosexuální sex v knize vůbec není, i když právě ten bych tam očekával… Lilian mi přišla svou povahou hodně nepřesvědčivá, Dominik s Robertem mi k srdci nepřirostli vůbec.
Na druhou stranu se Panský klub četl skoro sám, a až na
občasné kostrbaté dialogy mi text plynul lehce před očima. Nebýt toho zlomu v
půlce, měl bych ji přečtenou za den! Na prvotinu je to slušný výkon. Samozřejmě
se tam objevilo pár chyb a logických záseků, nicméně nikdo nejsme dokonalí a
tohle se dá odpustit. Přeci jen je to, jak sám Daniel píše, hlavně o zábavě a
relaxaci. Samozřejmě ze čtení!
Co dodat na závěr? Panský klub rozhodně není pro křehké
povahy se slabým žaludkem. Sprosťáren a mučení je tam vážně dost, i když být
tam toho trochu víc, vůbec bych se nezlobil. Člověk je vážně tvor věčně
nespokojený…
Známka jako ve škole:
3